Ditrux - 10. epizoda VI. knihy série Návrat na Mizeon
(Nová průmyslová čtvrť na jižním předměstí Kernoku)
O půlnoci se Ditrux s Keinonem a Teggiem dostavili na místo srazu v průmyslové čtvrti Kernoku. Xan s Cadwenem a Jeronesem tam už byli. Generál navlečený v ostře oranžové dělnické kombinéze radostně hlásil, že oni svůj emisní bod našli a zablokovali. Cadwen vyprávěl, jak se převlečení za obecné démony celý den potloukali po překladišti nákladních vznášedel a předstírali, že nosí bedny. „Měli jste vidět bráchu,“ Cadwen pohodil hlavou směrem ke Xanovi, „jaký dělal grimasy, když ho manažer od nákladní rampy přinutil zametat hobliny, co mu popadaly z bedny.
„Ten raisi odmítal pochopit, že tudy půjdu ještě třikrát,“ zabručel nasupeně generál. „Chtěl jsem to uklidit až nakonec.“
„O emitor Jerones přímo zakopnul,“ pokračoval Cadwen. „Vypadal jako patník.“
Potom se Keinon pochlubil, jak dopadla jejich skupina v údolí Bílých kamenů. Dál polohlasně klábosili a čekali, dokud nedorazí další tři týmy. Kolem nich bylo pusto, ticho a smutno.
„Tam, co je ta hromada dřeva,“ ukázal Jerones, „bylo jezírko s vodotryskem a tady stávalo muzeum hudebních nástrojů.“
Všichni věděli, že Jerones to muzeum vybudoval. Tato čtvrť před převratem patřívala Arci-Leredům. Stávaly tu pěkné cihlové domy obklopené zelení, ve kterých žili obecní démoni. Na pořádek dohlíželi arci-leredovští raisi. Teď tu byla vybetonovaná plocha prorostlá lebedou s plechovými hangáry, před kterými se vršily hromady starého železa a odpadu. Parkovala tu nákladní auta, jejichž korby smrděly technickými mazadly.
„Zřejmě tu zpracovávají odpady,“ řekl pochmurně Cadwen. „Něco podobného jsem kdysi viděl na Zemi.“
„Je to hnus,“ ulevil si Xan. „A může za to Trrisiel. Jeho úchylný úsilí přiblížit Mizeon světům smrtelníků.“
***
Olixu, základna arcidémonů z Mizeonu
Operace na Mizeonu skončila úspěšně. Během sedmidenní mise se agentům podařilo najít a zablokovat dvanáct z patnácti vybraných emitorů. Beze ztrát na životech, a dokonce bez známky prozrazení se všem podařilo vrátit na Olixu.
„Co ti vadí? Šlo to podle plánu, ale ty mi připadáš zabručenější, než kdyby nás tam polovina padla,“ dorážel na Sibiela Xan. Generál se rozvaloval na plyšovém kanapi v Sibielově selsky zařízené pracovně a ládoval se krémovými košíčky, které před chvílí přinesla Wrella.
„Proběhlo to až příliš hladce,“ rozčiloval se Sibiel. „Prostě si nemůžu pomoc a čekám nějaký zádrhel.“
„Pesimismus je tvé druhé jméno, Fialko,“ zafuněl Xan od košíčků. „Nemůžeš od života pořád čekat jenom to nejhorší.“
Sibiela bodlo u srdce. „Mám k tomu pádné důvody,“ houknul. Vždycky čekal to nejhorší. Čím více času od schůzky s agenty Aliance uplynulo, tím více ho strašila myšlenka, že to byla skutečně Eliana a nikoliv nějaká podivná dvojnice. Jeho výstřelky v Radě, které ho dohnaly do přípravky Trestného komada, debakl ve Chřtánu při záchraně otce anebo selhání na Bredeonu, když nechal Lissaria odejít na Mizeon samotného, to všechno ho jen utvrzovalo v dojmu, že jeho život je lemovaný průšvihy a katastrofami a že on tím neprochází jako oběť, nýbrž se toho účastní jako výrazný destrukční činitel. O žádnou z těch chmurných myšlenek, které mu běžely hlavou, se ale s Xanem podělit nehodlal. Sešli se tu, aby prodebatovali další postup v projektu „Jak znovu získat kontrolu nad Mizeonem.“ Zatím jen oni dva, ostatní přijdou o hodinu později.
Už to spolu probírali včera, hned co se z Mizeonu vrátili. Sibiel navrhoval poslat vyjednavače, který Padlé osloví a přichystá pole pro příchod početnějšího týmu. Xan s tím nesouhlasil. Chtěl, aby na Mizeon vyrazila minimálně šestičlenná skupina, protože jediného arcidémona by debhátarové roztrhali dřív, než by stačil otevřít pusu. Mělo by to být jeden na jednoho, tvrdil Xan. Aby věděli, že kdyby došlo na zuby, nebudou v přesile. Sibiel o tom celou noc přemýšlel a nakonec usoudil, že Xan má pravdu.
Jsem pro tvůj návrh,“ řekl pomalu. „Zodpovědnost nebude ležet jenom na jediném, což je lepší. Bude ale hodně záležet, koho tam pošleme.“
„Půjdu já, ty, Jerones, Borden, Lenny a Teggius,“ řekl Xan.
Sibiel zavrtěl hlavou. „Borden Arci-Jeen je příliš arogantní. Jeho manýry jsou ještě horší, než ty tvoje. V přímém boji to není na škodu, ale do diplomatických tanečků bych ho netahal.“
Xan se zašklebil. „Stará vojna si to bude brát osobně.“
„Tady přece nejde o kuželky, X. Bordy dostane za úkol hlídat na orbitě. Bude naše záloha, kdyby se to posralo. Může mít děla namířená na Trrisielovo hnízdo. To ho snad uklidní.“
„Koho místo Bordena?“
„Co Keinon?“ broukl Sibiel.
„Keinona, Grennona a Cadwena chci tady,“ řekl Xan. „Potřebujeme, aby to tu udrželi v bezpečí. Tím spíš, když Borden se bude producírovat okolo Mizeonu.“
Sibiel si s povzdechem promnul obličej. „Tak potom kdo? Nejlepší by byl Flebussion, ale toho tam tahat nechci. Ani žádného jiného z Arci-Tassiů. Padlí je ušetřili. Mohli by si jejich zapojení vyložit jako provokaci. Taky s ohledem na vztahy s draky bych je toho chtěl vynechat.“
„Norden Arci-Pawner se mi jeví docela schopně.“
Sibiel zakoulel očima. „Nordy je děcko. Je stejně starý jako Arrakiel. To už tam rovnou můžu poslat svého devítiletého synovce.“
Xan sáhnul po posledním krémovém košíčku a smutně se podíval na prázdný talíř. „A co Ditrux?“
Sibiel vykulil oči. Jednoho Arci-Jeena, co si nevidí do huby, Xanovi rozmluví a on přijde s druhým? „To myslíš vážně?“
„Poslední dobou se změnil. Copak sis toho nevšiml? To, jak srovnal Teggena s Essiem, jak jim kryl záda, i jak se o ně staral po tom, co splynuli, na mě zapůsobilo.“
Sibiel na Xana hleděl, jako kdyby mu narostla druhá hlava. Musel uznat, že Ditrux svým bezprostředním hulvátským způsobem Teggiovi po splynutí pomohl víc než stádo Urbielových mediků. Zůstal s ním. Den za dnem se mu lepil na paty a zasypával ho pitomými průpovídkami a nutil ho se nezbláznit. Vlastně se o něj staral stejně, jako předtím pečoval o Sedena. Ten jeho patosu prostý přístup měl něco do sebe. Možná, že by se Ditrux právě proto do vyjednávacího týmu hodil. „Nevěděl jsem, že si takových věcí všímáš,“ řekl Xanovi.
Generál se rozpačitě usmál. „Upozornila mě na to Adwena. Bude každou chvíli rodit. Musel jsem jí zakázat vstup do střelnice. Takže se baví, jak se dá. Hodně času tráví s tvou matkou a s Wrellou. Klevetí a klevetí.“
„Někdy to není na škodu,“ zakřenil se Sibiel.
***
