Fénixcon 2019
Letos mi zdravotní komplikace v rodině znemožnily účastnit se literárních akcí. Conový cvrkot jsem tedy sledovala jen skrze sociální sítě a Interkom. Zvláště líto mi bylo neúčasti na Fénixconu (minulý víkend), protože jsem chtěla osobně vzdát hold Marii Domské, jejíž novela „Kchrat“ (cena Pulec) mě na jaře při anonymním hodnocení literární soutěže Cena Karka Čapka (dále jen CKČ) absolutně posadila na zadek (pro neznalé podotýkám, že autory soutěžních příspěvků jsme se my, hodnotitelé CKČ, dozvěděli, až po vyhodnocení, když administrátorka Jiřina oznámila nominace). Mrzelo mě, že na Fénixconu nepotkám Vláďu Němce a že se konečně neseznámím s jeho dcerou Kateřinou (oba mají povídky v letošním Kočase). Taky jsem se těšila na Irenu Moravcovou a Věru Mertlíkovou (obě letos zabodovaly jako první v kategoriích, Irena chytila Pulce, a Věra úžasného Mloka). Popřála jsem jim už při nominacích na dálku a svět se nezbořil, příští rok se určitě setkáme.
