Festival Fantazie - hororová peripetie ve sklepě
Festival Fantazie splnil mé očekávání co se týká vybraného programu. Přinesl mi setkání se skvělými lidmi, ze kterých budu čerpat po dlouhou dobu. Ale provozní peripetie pobytu měly příchuť hororu a černého humoru v jednom. Objednali jsme si s přáteli (rodina mé kamarádky a já, celkem pět osob) ubytování na dvě noci v kategorii "Internát" v hotelu Fantazie, neboť jsme se nechtěli ukládat na karimatky v tělocvičně. Trochu nás udivilo, že se pod tím pojmem skrývá podivně zapáchající sklepní cimra bez okna s trubkami odpadního potrubí visícími od stropu přímo nad postelemi. Vše se nacházelo v suterénu objektu, kde pod stropem vedly svazky instalací, na dveřích byly výstražné tabulky, z některých místností hučely klimatizační agregáty, jinde byly rozvodné skříně. Zkrátka typické skladové prostory, které určitě nebyly určeny k ubytování osob (včetně požárního řádu vzorně visícího na jedné z trubek, ve kterém byly zakresleny dotyčné prostory jako sklady). Zaznamenali jsme, že mimo nás jsou v dalších "pokojích" v suterénních prostorách ubytováni i další účastníci festivalu, ale z rozhovorů s nimi vyplynulo, že oni na rozdíl od nás, věděli, do čeho jdou. . Při reklamaci a snaze o jiné, poněkud více normální ubytování, nám na Hlavní recepci festivalu byla sice s omluvami vrácena polovina peněz, ale žádosti o přestěhování vyhověno nebylo s tím, že prostě není místo. Rovněž nám bylo vysvětleno, že příslušné prostory bývají k ubytování používány jen v nouzových případech, a že kategorie "Internát", kterou jsme si v dubnu objednali a zaplatili, rozhodně neznamená kobku bez okna v provozních prostorách. Nezbylo než se s tím spokojit. Dokonce jsem se rozhodli se nad tuto nepříjemnost povznést. Vždyť nedopatření se stávají a my přijeli kvůli programu, a ne kvůli polehávání na pokoji. První noc proběhla jakž takž bez potíží, ale příjemná nebyla a moc jsme se nevyspali. Ještě jsme netušili, jaká překvapení čekají v budoucnosti. O druhé a poslední noci nás ve tři hodiny ráno probudil ostrý přerušovaný zvuk alarmu a červené blikající světlo - obojí vycházející z krabičky pod stropem. První můj dojem byl, že někde hoří. Protože jsem spala nejblíže dveří, instinktivně jsem dveře otevřela. Randál a blikání hned přestalo. Partner mé přítelkyně, který je elektrikářem, odvodil, že alarm spustilo nevhodné prostředí v místnosti bez oken (vysoká koncentrace CO2) a že něco takového zná ze skladových prostor průmyslových objektů. Skutečnost, že první noci se to nestalo, jsme si vysvětlili tak, že tu první noc jsme šli spát později, dveře do pokoje se častěji otevíraly a zavíraly, zatímco tu druhou noc jsme byli více unavení a usnuli jsme dříve, tudíž koncentrace CO2 se mohla zvýšit nad přípustnou úroveň. Byla to naše druhá a poslední noc, tak jsme zbytek přežili s otevřenými dveřmi, ale už jsme toho moc nenaspali a dobře jsme se tam necítili (ne že bychom se v takovém prostředí cítili dobře kdy předtím). Ráno jsme incident ohlásili na recepci hotelu a defintivně jsme to podivné místo opustili. Kolem poledne jsem v objektu KD Junior vyhledala ředitele festivalu a skutečnost mu podrobně vylíčila s předpokladem, že snad již byl o celé záležitosti informován. Šlo mi o to, aby se něco takového v budoucnosti nestalo někomu dalšímu a čekala jsem, že mi tento můj předpoklad potvrdí. Odpověď, které se mi dostalo, mě a kamarádku, která u toho byla a která vše rovněž zažila se mnou, docela šokovala. Bylo nám řečeno, že polovina peněz nám byla přece vrácena, tak co bychom ještě chtěly... Byly jsme ujištěny, že o festival je obrovský zájem a doposud nikomu nic nevadilo, nikomu se nic nestalo a že není třeba se znepokojovat a nic měnit. Dokonce s dodatkem, že zde není záruka pro příště, že bychom v případě objednání kategorie "Internát" nedopadly v budoucnosti stejně. No, řekněte: co se vám vybaví při názvu ubytování "kategorie Internát" za 330 Kč na osobu? Určitě ne sklepní páchnoucí cimra s mizernou ventilací a odpadním potrubím visícím nad postelí a mizerným odvětráváním. Po oné příšerné druhé noci s alarmem mi to nedalo a pořídila jsem si rozsáhlou fotodokumentaci oněch prostor včetně požárního řádu a dalších dokumentů volně přístupných ze složek na chodbě, protože jsem z toho měla pocit něčeho bizarního a neuvěřitelného. Rozhovor s ředitelem tento můj pocit ještě znásobil. Závěr si udělejte sami. V Chotěboři mě už nikdy nikdo neuvidí. Panu řediteli festivalu přeji klidné spaní.
PS: článek o působení zvýšených koncentrací CO2: https://www.symptomy.cz/otrava-oxidem-uhlicitym
Detekční zařízení - to kulaté nade dveřmi kobky
Další fotografie dostupné na FB
