Společensky podporovaná „pokroková“ témata a cesta do pekel
Na Sardenu vyšel článek slečny nebo paní (nebo to byl možná nějaký nebinární tvor = ono to z toho nicku nejde poznat), která/který/které si říká Eylonway o tom, že česká fantastika je zkostnatělá, a že neřeší aktuální témata – jako jsou feminismus, qeer, ekologie, rasismus – že náměty zabředla do dávno překonaných stereotypů, a že v cizině místo toho vychází spousta pokrokově zaměřených knih, jejichž autoři a autorky vyhrávají jednu cenu za druhou… Článek najdete zde: https://sarden.cz/2020-02-07-0941/zkostnatela-ceska-fantastika?fbclid=IwAR2-mEsP-TIn0CrnqY5U0qSLzrtCPTD-B-g1E2hs7tTBgUvUkD8OuTCt77c
A pak se strhla bouřlivá diskuse – jak na Sardenu, tak na jiných platformách. Do diskuse na FB skupině odstartujte svoji knihu na efektivní komentář Terezy Kadet Kadečkové k tomu článku přispělo 225 názorů včetně těch mých.
Článek o málo pokrokové české fantastice komentoval i Leonard Medek – a zhostil se tématu pečlivě a výstižně zde: https://www.sarden.cz/comment/42267#comment-42267
Mně ten článek od tajemné Eylonway evokoval rétoriku jiného opusu, který vyšel někdy předloni či předpředloni, pranýřujícího genderově stereotypně vyvedené obálky Mloků (Mlokem je míněna antologie vydaných vítězných děl literární soutěže Ceny Karla Čapka, vycházející každoročně). Konkrétně si tehdy autorka stěžovala, že ženy na obálkách jsou nakresleny málo důstojně a že jejich ztvárnění vyvolává dojem, že jsou slabé a submisivní. Jako kdyby se jí nelíbilo, když jsou ženy na obálkách příliš krásné a sexy, a muži příliš silní a sexy:))
Když hodnotím CKČ (jako porotci tu soutěž hodnotíme anonymně, tzn. že neznáme jméno ani pohlaví autora) - mám tu zkušenost, že úplně nejpříšernější bývají právě kousky křečovitě napěchované nějakým pokrokovým poselstvím. Jako nejzábavnější (ale ne v tom dobrém slova smyslu) vnímám hlavně soutěžní příspěvky s urputně ekologickou tématikou. Vzhledem k tomu, že jsem se dlouho živila jako průmyslový ekolog, psala jsem výukové materiály, učila jsem odpadovou legislativu, mohlo by se zdát, že budu z takových témat nadšená. Ale opak je pravdou. Bývá to hrůza hrůzoucí, protože autoři zpravidla neznají o té problematice vůbec nic, a pak píšou úplné kraviny.
Jinak při hodnocení CKČ zažívám spoustu radosti pokaždé, když mezi soutěžními kousky nacházím perfektní texty, psané unikátním, vtipným nebo ušlechtilým jazykem, s nápaditě zkonstruovanými zápletkami, nebo s ďábelskou pointou, nebo dokonce se všemi těmito kvalitami současně. A kde beru tu drzost tvrdit, že poznám, co je dobré a co ne? Odhlédnuto od toho, že sem tam nějakou tu knihu také napíšu, jsem především čtenář. Nejsem literární teoretik, ale světovou i domácí fantastiku čtu od útlého věku (takže cca pětačtyřicet let).
Napíšu, co v tom článku od Eylonway nejvíc nadzvedlo mě. A sice, že tam napsala (cit): "Že jsme u nás ve všem asi o dekádu pozadu za moderním světem, na to už jsme si zvykli. To, co tady opěvujeme jako nejžhavější novinku, je za mořem už dávno pasé..." Já prostě zásadně nesouhlasím s názorem, že svět je moderní, a my tady jsme sto let za opicema, jenom proto, že to někdo vehementně tvrdí. Myslím, že je někdy lepší nepřejímat každou kravinu, která se v cizině propaguje - zejména toto mi zavání propagandou jak za socíku - kdy byli autoři stranou a vládou také vedeni k tomu, aby psali angažovaně.
