Teggen - 17. kapitola (V. kniha série Návrat na Mizeon)
(Za hříchy otců netrestejte nás)
Fantóm vytvarovaný jako fialová rohatá housenka se zubatou tlamou na obou koncích chrchlal, syčel a výhrůžně slintal. Tetelivě se vznášel v cílové zóně. Wrella zamířila a stiskla spoušť. Paprsek se kolísavě rozkmital, ale zasáhnul jen rampu za fantómem, na kterou se běžně připevňovaly statické terče. „Znovu,“ vyzval ji Jerones.
Wrella naštvaně praštila zbraní na pult a štěkla: „Už toho mám dost!“ Strčila Jerymu před obličej své ruce s prsty zaťatými do spárů. „Nechápu, proč to musím dělat, když si běžně vystačím s tímhle.“
„Už jsme to probírali tisíckrát, zlatíčko,“ zabručel krotce Jerones. „Tvoje vnitřní zásobárna není bezedná. A může nastat situace, že k ní nebudeš mít přístup. Vzpomeň si na Arrakiela.“
Wrella pohodila hlavou k sousední kóji, ve které trénovala Tawada Arci-Fezzielová, jedno z těch zázračných dvojčat, které Sibiel angažoval pro misi na Mizeon. Střílela se zavřenýma očima nikoliv na jednu, ale na celou změť rohatých housenek. Všechny se s tichým – puf, rozplývaly jako dým. Wrella si připadala úplně neschopná. Obě její sestry pryč, všechny děti pryč. Štvalo ji, že se tu jenom neplodně plácá, zatímco Atesius úpí v pařátech debhátarů. Ovšemže chtěla jít pro něho. Hned, jak se vrátila z Riiberionu. Ale zastavili ji. Kolem Mizeonu jsou bariéry. Kdybys na ně narazila, jenom bys na nás upozornila. Věř, že děláme, co můžeme… Ó, jak ji ty kecy štvaly! A taky Jerones ji štval. Našlapoval kolem ní tak opatrně, jako kdyby byla ze skla. Věděla, že má výčitky, že tehdy nevzali na Riiberion s sebou i Atesia. Nemohl za to, co se stalo, přesto se obviňoval. Wrella se ani nenamáhala mu cokoliv říct, tolik byla ponořená ve vlastní úzkosti. Ignorovala ho nebo ho urážela, jednala s ním jako s hadrem a on to všechno stoicky snášel.
Prostor střelnice se rozduněl poplašnou sirénou, zelená světla na panelech pod stropem se rozblikala. „Cizinci v depu!“ křikla Tawada, odložila cvičnou zbraň a odběhla.
Depo bylo přístaviště. Zóna, do které přistávají nejen stroje, ale i cestovatelé branami. Pokud svítí zelená, znamená to návštěvu, která byla předem ohlášena. Pokud nesvítí červená, je to dobré, pomyslela si Wrella. Ale pak si vzpomněla, co říkal Sibiel. Když posledně proměněnci pronikli do krytu, červená taky nesvítila. Roztřásla ji panika. Jerones ji chytil za ramena. „To bude dobré, nic se neděje, je to předem hlášený příchod.“
Wrellin zátylek pošimrala telepatická zpráva od matky: Owiana je zpět.
Atesius? Dotázala se Wrella.
O Atesiovi ani o ostatních zprávy nepřinesla, zchladila její naděje Izzel. Místo toho si přivedla dalšího manžela.
***
„Nakonec se mu podařilo jim vysvětlit, že Aderawenova manželka odešla do Equízia dobrovolně. Nevrátila se v plánované lhůtě, protože ji celých osm staletí věznila její matka, bohyně Krassiona. Orena, jakmile ji osvobodili, potvrdila Nertegovu nevinu v té věci. Jenže ten starý rozsudek smrti za intervenci zůstával platný. Proto mi ho nechtěli vydat, když jsem o něj požádala kvůli dítěti. Nabídli jedinou možnost. Hrdelní sňatek. Takže jsem si Netega vzala a…“ Owiana se odmlčela. Byla bledá, ruce se jí třásly a pod očima měla tmavé kruhy.
Sibiel se držel za hlavu. „Čímž jsi mu zachránila život,“ zamručel.
„On předtím zachránil mě,“ řekla unaveně. „A taky mi zabránil zabít Essia. To by byl průšvih, kdybych ho zabila, když se teď ukázalo, že pracuje pro nás, že?“ Do jejího tónu se vkradlo zoufalství.
Sibi se na ni kalně podíval. Kolikrát si předtím představoval, co s ní udělá, až ji Nerteg přinese? Plánoval ji tvrdě, přímo exemplárně potrestat. Ani její zlomené srdce nemohlo takovou partyzánštinu omluvit. Žádný ateliér! Šůrovat podlahy, až zčerná! Jenže když ji teď měl před sebou, zlomenou a uplakanou, a když to všechno slyšel, uznal, že je potrestaná dost. Na druhé straně na ni byl v jistém ohledu pyšný. To, jak statečně vyrvala Nertega Alianci, ho dostalo. „Uvědomuješ si, drahá sestro, že máš teď dva manžely?“
Podrážděně našpulila rty. „Jasně,“ vyjekla. „Mám dva manžely, kteří mě oba nenávidí a nesnášejí se navzájem. Mám dceru, kterou jsem odložila a která je v současnosti v rukou nepřátel. A k tomu všemu jsem těhotná.“
Sibiel se syčivě nadechl. Proč očekávala, že se na ni bude zlobit Essius, to docela chápal. Zavrhla ho, zavrhla jejich dceru, a ještě si nabrnkla milence, za kterého se provdala a pořídila si s ním další dítě. Essius by musel být svatý, aby se nenaštval. Jenže to zatím není na pořadu dne. Vždyť ani není jisté, že Essius mizeonskou anabázi přežije. Je třeba se soustředit na aktuální situaci. Nerteg alias Teggen je právě teď na můstku s Xanem a Lennym a popisuje jim podrobnosti týkající se nových poměrů na Mizeonu. Tawada s Kewadou z něj tahají informace o kvederické síti, Ditrux se dozajista zajímá o flesshingové hady a ty záležitosti s nulovým polem. Sibiel se tam původně chystal taky, ale zastavila ho Izzel. Přitáhla ho do svého pokoje, aby si promluvil s Owianou. Co přišla, nedostala jsem z ní ani slovo. Jenom sedí a brečí, stěžovala si. Kromě otce jsi byl vždycky jediný, kdo na ni platil. Tak ji přinuť, ať to ze sebe dostane.
Přinutil ji. Jediným způsobem, o kterém věděl, že na ni účinkuje. Byl brutálně upřímný. Zachovala ses jako sobecká rozmazlená fiflena! Řval na ni. Ohrozila jsi nejen sebe, ale i všechny ostatní! A teď tu sedíš jak hrouda zkyslého tvarohu a čekáš, že kolem tebe budeme skákat? Okamžitě přestaň fňukat, Arci-Quinnová, a pěkně popořádku mi pověz, co se všechno stalo! A jak ses, krucinál, zapletla s Aliancí? Mluv! Hned!
A Owiana mu všechno řekla. Včetně věcí, které jí ti z Aliance říkat zakázali. Takže kromě Razziela už Sibi ví o dalších členech Triády. Že je ve vedení Aderawen ab-Herken, nebylo zas tak překvapivé. Ten chlap, původně obyčejný smrtelník, který se nadýchal Prachu Obnovy a stal se díky tomu nezničitelným, má místo v legendách. Mnohem vyšší zvědavost budí ten třetí, kterého Owi barvitě popsala jako „děsivé okřídlené monstrum s kresbou pavučin na kůži“, kterého ostatní oslovovali „Igore“ nebo „První“. O něm Sibiel ještě neslyšel. Jakkoliv neměl tu organizaci rád, jakkoliv jim nevěřil, uvědomoval si, že toto je průlom. Vyšlo najevo, že arcidémoni mají na Alianci silné napojení – skrze Razziela. Aliance se tisíckrát může stavět nestrannou, arcidémoni jim na to už neskočí. Razziel vzkázal, že dohoda o transportu na Mizeon stále platí. Do chvíle „Ch“, kdy je agenti propasírují skrze bariéry, zbývá deset dní.
Do té doby arcidémoni vyhodnotí nové informace, které přinesl Nerteg – vlastně Teggen. Ach ano, Teggen. Jeho časy v kůži raisi jsou nenávratně pryč. Musí se vrátit do rodiny. Dispečer Sibielovi hlásil, že Xan s Lennym si Nertega hned po návratu povolali na můstek, aby ho zasypali dotazy na Mizeon. Museli by být slepí, aby si nevšimli, že raisi není raisi, ale vyřazený agent. To bude ještě randál, až se proflákne, že ten vyřazený agent je Sarvonův syn! Sibi se podíval na Owianu. „Co se týká Nertega,“ oslovil ji, „je třeba, abychom ho formálně představili ostatním. Jako Teggena Sarvona Arci-Quinna, našeho bratrance a tvého manžela. Jsi s tím srozuměná?“
Owiana si nervózně promnula ruce složené v klíně. „Je mi to jasné.“ Prosebně k němu zvedla oči: „Uděláš to ty, prosím? Jsi přece hlava rodiny.“
Sibiel neochotně přikývnul. „Myslel jsem, že ti na něm záleží,“ řekl opatrně. „Co se mezi vámi děje? Ublížil ti nějak?“ Owianino chování mu dělalo starosti. Kdyby neměl jistotu, že u arcidémonů o početí dítěte rozhoduje žena, byl by si myslel, že si ji ten darebák vzal násilím.
Sestřina tvář se zlověstně stáhla. „Neublížil mi,“ prskla. „Urazil mě! Ten blbec zaváhal!“
„Nerozumím,“ bafnul Sibiel.
„Když nás Aderawen oddával, Teggen se choval, jako že je mu zatěžko, když si mě musí vzít!“
„Aha,“ pochopil Sibiel. Spadl mu kámen ze srdce. Při představě, jak byl Nerteg asi nadšený z manželství s jeho nevypočitatelnou sestrou, horko těžko udržel vážnou tvář. „Tobě by se líbilo,“ řekl Owianě, „kdyby ses musela provdat, jen aby sis zachránila krk? A líbila by se ti vyhlídka, že tvůj protějšek už jednoho partnera má? Skákala bys nadšením při pomyšlení, že ten první partner nemá šanci se k tomu vyjádřit? Že ti nejspíš půjde po krku – a právem?“
„Essius s tím nemá co dělat,“ odsekla. „Však se taky oženil.“
Sibiel si vybavil Renonu a jedovatě se zašklebil: „Já tu ženskou, kterou mu vnutili, znám. Je příšerná. Vsadím se, že ho museli donutit bičem. Až se k tobě vrátí – pokud se vůbec vrátí, nezbude mu než se s tvým druhým manželem srovnat. Do té doby se zaměř na Teggena. Jako Sarvonův syn to tu nebude mít lehké. Dokážeš si představit, s jakým potěšením si ho podá takový Ditrux?“
***
