Kolo osudu
Hrátky kolem Kola Osudu riiberionského nasvětního boha hazardu Floena patří k zábavám, které je radno si odříct. Traduje se, že Floen je nejbohatším tvorem v metaprostoru a disponuje celou armádou všeho schopných poskoků, prostřednictvím kterých ovlivňuje dějiny. Floenův Dvůr Zázraků byl odjakživa předmětem zájmu senzacechtivé smetánky ze všech civilizovaných světů. O tamějších poměrech se mezi bohy, arcidémony a draky vyprávějí celé legendy, ale žádné seriózní ani zaručené zprávy neexistují, protože pozorovatelé ani zástupci médií tam odjakživa nesmějí. Janis s Trsuahem měli jedinečnou příležitost fenomén Floenova Kola Osudu studovat na přednáškách koordinátora Aderawena ab-Herken pojednávajících o Systémové manipulaci v tradičních společenstvích v metaprostoru. Věděli proto, že skutečnost je mnohem děsivější než všechny fámy, které o Floenovi prostorem létají. Rovněž jim bylo známo, že Aliance by ten Floenův cirkus dávno zlikvidovala, kdyby s ní zlobivý bůh hazardu tajně nespolupracoval.
Jak ty hrátky kolem Floenova Kola Osudu fungují technicky? Roztočením kola můžete získat báječné poklady a dokonce celé světy s říšemi zlobivých smrtelníků či úslužných běsů, nebo ztratit úplně všechno včetně sebe sama. Ten, kdo prohraje všechno, je zavalený kletbou, která ho nutí k podrobení. Taková osoba je tajně vydražena a stává se po zbytek své existence majetkem jiné osoby. Proč je někdo tak hloupý, aby hrál o vlastní svobodu? Bohové starých a dobře zavedených říší bývají rozmazelní a znudění. Trpí nejrůznějšími excesy. Hledají podněty, které je udrží při zájmu o svět. Uchylují se k destruktivní expanzi, kdy se pouští do válek s každým, kdo je po ruce, nebo se naopak propadají do depresí, až samovolně vyvanou. Hrozí jim tatáž únava ze stereotypu existence, která zavála do ztracena staré bohy z Robustuy a mnohé další. Jedním ze způsobů, jak se znovu „nakopnout“, je hazard, dokonce i s rizikem ztráty osobní svobody. Ten, kdo prohrál a je přinucený k službě, má náhle úplně jiné starosti, než zabývat se tíhou své nesmrtelnosti a existenciálními splíny. Existují hypotézy, podle kterých jsou tito otroci ve své nové situaci spokojení, protože se nemusejí zabývat odpovědností za své bytí či nebytí.
Nejnebezpečnější je fakt, že takový otrok si navenek zachovává své veřejné postavení i svou magii a chová se jako svébytný jedinec. Angažuje se v politice a obchodě, žije dál naoko svobodně svůj život, ale vše dělá z vůle svého skrytého pána. Není možné, aby postižený takového pána zabil, protože je stále pod vlivem Floenovy kletby. I kdyby zabil samotného Floena, nepomohlo by to. Jedinou možností jak otroka z nevolnictví vymanit a jak kletbu zrušit, je ho vyplatit. A to je problém, protože k transakci musí dojít s Floenovým souhlasem, dobrovolně a za cenu stonásobnou částce, kterou majitel za otroka zaplatil. Identita majitele je tajná, dokonce ani otrok sám nemá povoleno ji prozradit. Výsledek tudíž závisí na Floenově dobré vůli transakci zprostředkovat a na ochotě majitele otroka vůbec prodat. Tak je vymanění z pod kletby téměř nemožné.
Více o Kolu osudu: Vykladač III - Slzy Netrebů www.knihydobrovsky.cz/e-kniha/slzy-netrebu-214121280
