.jpg?s3=1)
Ottumor z Orkenu, známý též jako Šílený Otta, kdysi úspěšně vládl mocné říši smrtelníků. Posledních několik století ale působil v podsvětí, kde dělal špinavou práci pro svou matku, riiberionskou bohyni Exis, majitelku vyhlášené Dražební síně. On a jeho tři neviditelní symbionti kradou magické artefakty, zastrašují a likvidují konkurenci, a přitom se vzájemně nesnášejí. Po dlouhé době dostávají ryze samostatný úkol: Ukrást originály Sarvonových diářů z nepřístupného archívu robustuanské královny. Nebezpečí, které s obsahem diářů souvisí, přinutí Ottu a draveny opustit vyšlapané chodníčky.
V epizodní roli padoucha se objevuje v románu Kozel zahradníkem: www.knihydobrovsky.cz/e-kniha/kozel-zahradnikem-489248078
Jako jeden z dvojice hlavních postav se představuje v románu Sarvonův odkaz: www.knihydobrovsky.cz/e-kniha/sarvonuv-odkaz-457666712
Rovněž se vyskytyje se v trilogii Z(a)tracené klíče, která ještě nebyla publikována
V publikaci populární badatelky Laskany Vrtošivé "Skryté dějiny riiberionského jihozápadu" se lze o této historické postavě dočíst následující:
„Ottumor Uvyen Hrozivý, syn krále Uvyena, zvaný Šílený Otta, vládl orkenské říši na riiberionském středním světě v pátém až šedesátém čtvrtém sekodonu. Při jeho korunovaci vydala orakula orkenských chrámů prohlášení o tom, že je synem podsvětní bohyně Exis. V mladém věku sjednotil orkenské království se severním Mandefellem a východním Budenskem, uzavřel příměří s herkenským císařem Konvexem, a nakonec se sám prohlásil císařem. Vešel do dějin jako významný dobyvatel a diplomat. Zesnul v úctyhodném věku šedesáti let, následkem pádu ze schodů. Ve skutečnosti má jeho úmrtí co dělat s působením jeho prostředního syna, Sarrina. Najatí vrahové císaři rozbili lebku jeho vlastním žezlem. Nabalzamované tělo bylo uloženo do hrobky v Exisině chrámu, na posvátném ostrově Van. Podle dobových kupeckých popěvků byla císařova rakev při pohřbu nezvykle lehká. Traduje se, že Ottumor alias Šílený Otta, byl po smrti povolán do Podsvětí, kde vstoupil do služeb své matky. Císař Otta se zasloužil o rozvoj orkenské říše. Proslul jako zakladatel škol, schopný agronom i mecenáš umění. Jeho osobní a rodinný život byl poznamenán blíže neurčenou duševní chorobou, která se projevovala výbuchy vzteku a násilným konáním. Nejspíše proto bylo jeho jméno vymazáno ze všech kronik, rodokmenů a dalších dobových dokumentů, a bylo nahrazeno jménem jeho manželky, císařovny vdovy Newinetty, rozené dědičky mandefellského trůnu.
Autorka a badatelka Laskana Vrtošivá používá k interpretaci dějin alternativní zdroje. Místo aby čerpala ze schválených kronik, loví z cechovních ročenek, notářských zápisů a obchodních smluv. Na přednáškách pro veřejnost ráda opakuje, že bez cenzury vypadá historie úplně jinak.
