Toto heslo skýtá vysvětlení oblíbeného rčení v Metaprostoru, které zní: „Vyhořet jako sklad Senediných záclon“
O bohyni Senedě (mimo jiné zakladatelce a ředitelce Senedina umělovědného lycea) je známo, že ji smrtelní Tenerisané uctívají jako ochránkyni rodinného krbu, a že ona si na tom notně zakládá. Pravidelně zásobuje orákula v chrámech radami ke správnému chování, návody k dodržování zákonů, a doporučeními ke správnému životnímu stylu vůbec. Traduje se o ní, že se po nocích snáší na Teneris, obchází kolem lidských příbytků a nahlíží do oken, aby si ověřila, zda jednají podle jejích doporučení. A také se říká (což zdokumentovala Laskana Vrtošivá z Bredeonu), že smrtelníci na Tenerisu dávají po setmění do okem látku, aby je Seneda nemohla špehovat. Jenže Seneda ty závěsy krade a nahrazuje záclonami. To jsou takové ozdobné síťované přehozy, co vypadají dobře, ale je přes ně vidět. Komické na tom je, že kdyby Seneda chtěla, mohla by do těch domů vejít neviděná. Mohla by sledovat všechno, co se uvnitř děje. Jenže ona potřebuje mít ten pocit, že dodržuje zásady o respektování soukromí, které mimochodem sama ustanovila. Na civilizovaných světech Čtyřdohody se zaužíváno rčení „Vyhořet jako sklad Senediných záclon“, protože se opakovaně stalo, že do objektu, v kterém Seneda záclony skladovala, jistý vandal (konkrétně Senedin synovec Jared z Henrexu) opakovaně posílal zapáleného baziliška.
O starostlivé bohyni Senedě je zmínka v druhém díle trilogie Vykladač (Střípky sváru), a v novele Sarvonův odkaz.
www.knihydobrovsky.cz/e-kniha/stripky-svaru-214121279
www.knihydobrovsky.cz/e-kniha/sarvonuv-odkaz-457666712
