Legendu o Třepotavém přízraku si vojáci napříč Metaprostorem vyprávějí večer před bitvou. Zvěstovatel smrti alias Požírač alias Třepotavý přízrak se vznáší nad bojištěm, a doráží umírající. Je starý jako svět a vybírá jenom kusy, co nemají šanci na přežití. Požírá vojáky s dírou v břiše, a krátí utrpení. Sarvon Třepotavý přízrak připodobnil k mraku, z kterého visí cáry dotírajících stínů. Právě ty obstarávají řezničinu. To, co v legendě chybí, je fakt, že Třepotavý přízrak není jedinou bytostí, ale konglomerátem symbiontů s fokusem (nositelem), což je zpravidla inteligentní entita s magickým rozhraním (starorodý polobůh, mladorodý bůh, či dokonce arcidémon), která v sobě buď z vlastního rozhodnutí či nedobrovolně tyto pravěké pravorodé entity hostí.
Tyto symbiotické entity se naučily krmit vitální energií živých bytostí. Jsou inteligentní, ale jejich etické normy jsou obtížně pochopitelné, což ostatně platí u všech pravorodých. Donedávna se věřilo, že vyhynuly a že pokud by znovu povstaly, dokázaly by z rozmaru ničit celé světy. V historické literatuře figurují jako hladoví démoni, ale se skutečnými démony nemají vývojově nic společného. Jejich původ je nejasný, ale badatelé se povětšinou shodují, že pocházejí přímo z Prvotního zapříčinění veškerenstva, které některé kultury nazývají Zdrojem. Poprvé je katalogizoval až Sarvon jako draveny, ale není známo, jestli si ten název vymyslel nebo ho převzal od starorodých paridiánců nebo netrebů.
Více o Třepotavém přízraku zde: www.knihydobrovsky.cz/e-kniha/sarvonuv-odkaz-457666712
